Životní minimum – kolik je – kalkulačka, výpočet, žádost

Životní minimum představuje základní ukazatel k přiznání mnoha státních příspěvků, dotací nebo i úvěrů. Životní minimum také tvoří rozhodující prvek pro posouzení hmotné nouze. Po 8 letech se v roce 2020 životní minimum poprvé zvýšilo a k dispozici je mnoho kalkulaček životního minima, které dokáží životní minimum spočítat, aby občan věděl, zda dosáhne na požadované státní příspěvky, nebo nikoliv. Co je tedy životní minimum, jak probíhá jeho výpočet a jaká je částka životního minima?

V prvé řadě je důležité rozlišovat pojmy životní minimum a existenční minimum. Životní minimum v ČR představuje minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů pro zajištění výživy a dalších základních osobních potřeb.

Zatímco existenční minimum představuje minimální hranici peněžních příjmů, která je považována za nezbytnou pro zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

U existenčního minima je důležité rozdělit, komu je určen. Existenční minimum není možné použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby požívající invalidní důchod ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Stát mimo částku životního minima poskytuje i různé další dávky a státní příspěvky, kterými mohou být např. dávky pěstounské péče, sirotčí důchod nebo rodičovský příspěvek. Naopak u rozvedených rodičů se dětem vyplácí od jednoho rodiče, který nežije ve společné domácnosti alimenty na dítě.

Životní minimum a existenční minimum je legislativně upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ovšem problematika nezbytných nákladů na bydlení je řešena zvlášť, a to v rámci poskytování příspěvku na bydlení a poskytování doplatku na bydlení pro osoby v hmotné nouzi. Hmotná nouze lze spočítat pomocí kalkulačky hmotné nouze.

Životní minimum

Ke dni 1. července 2023 došlo nařízením vlády ke zvýšení životního minima v ČR i existenčního minima, což velmi výrazně ovlivnilo poskytování dalších příspěvků a dávek. Existenční minimum tak v roce 2023 činí 2 980 Kč.

Jaké je životní minimum a jaká je částka životního minima? V případě životního minima se jedná o součet všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti za měsíc. Liší se u rodiny i životního minima jednotlivce. Částka životního minima se v průběhu let neustále mění. Následující přehled poukazuje na současnou výši částek životního minima v Kč za měsíc a životního minima rodiny:

• životní minimum jednotlivce – 4 860 Kč
• pro první osobu v domácnosti – 4 470 Kč
• pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem – 4 040 Kč
• pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let – 2 480 Kč
• pro nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let – 3 050 Kč
• pro nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let – 3 490 Kč

Zjednodušeně se životní minimum liší podle počtu osob v konkrétní domácnosti. Životní minimum jednotlivce by mělo pokrývat pouze výdaje jedné osoby a činí v roce 2023 4 860 Kč.

TIP: Nejlepším řešením, jak se vyhnout žádosti o životní minimum, je šetřit si nějaké peníze navíc. Polovina Čechů má úspory pouze do 50 tisíc Kč a méně, případně žádné.

Životní minimum – kalkulačka

Níže uvedená tabulka znázorňuje demonstrativní příklad životního minima, výpočet, a to v určitých typech domácností za měsíc, a to jak životní minimum jednotlivce, tak i životní minimum rodiny:

Počet členů	Součet všech částek	Celkem
jednotlivec	4 860 Kč	4 860 Kč
2 dospělí	4 860 + 4040 Kč	8 900 Kč
1 dospělý a jedno dítě 5 let	4 860 + 2 480 Kč	7 340 Kč
2 dospělí a jedno dítě 5 let	4 860 + 4040 + 2 480 Kč	11 380 Kč
2 dospělí a dvě děti 8 a 16 let	4 860 + 4040 + 3050 + 3 490 Kč	15 440 Kč
2 dospělí a tři děti 5, 8 a 16 let	4 860 + 4040 + 2 480 + 3050 + 3 490 Kč	17 920 Kč

Životní minimum se dá spočítat pomocí různých kalkulaček pro výpočet životního minima, které se nacházejí na internetu. Zohledňují v sobě příjmy, počet vyživovaných dětí do 6 let, počet vyživovaných dětí do 15 let, počet vyživovaných dětí do 26 let a počet dospělých osob v domácnosti.

Společně posuzované osoby u životního minima

V případě zjištění, jsou do výpočtu životního minima zahrnuty a posuzovány i tyto osoby:

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti
• manželé či registrovaní partneři
• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami
• další jiné osoby, které užívají byt společně, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby

Dále jsou společně posuzovanými osobami také osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání nebo ze zdravotních a pracovních důvodů, a to i včetně dobrovolnické služby, zdržují aktuálně mimo společnou domácnost.

Velmi důležitým krokem je naučit se šetřit své úspory, omezit útraty a více spořit.

Nárok na životní minimum

Životním minimem rodiny je pak součet životních minim jednotlivých členů domácnosti. Nárok na životní minimum mají:

• rodiče
• manželé či registrovaní partneři
• děti nezletilé nezaopatřené
• děti nezletilé zaopatřené
• děti zletilé užívající společně byt s rodiči, nejsou-li posuzovány s jinými osobami
• jiné osoby užívající společně byt, které spolu žijí trvale a podílejí se na úhradě nákladů

Mezi posuzované osoby pro nárok na životní minimum i dávky z něj počítané patří i další osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních důvodů zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy u životního minima

Společně s životním minimem v ČR je zapotřebí porovnat všechny čisté příjmy jednotlivce nebo příjmy společně posuzovaných osob. Spadají sem například příjmy z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné a další. Ovšem výjimku tvoří:

• příspěvky na bydlení, doplatky na bydlení a jednorázové sociální dávky
• příjmy z prodeje nemovitostí a odstupné za uvolnění bytu použité k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby
• náhrada škody a finančních prostředků k odstranění následků vzniklých živelními pohromami
• peněžní pomoci obětem trestné činnosti
• sociální výpomoc poskytovaná zaměstnavatelem
• podpora z prostředků nadací a občanských sdružení
• stipendia
• odměny za darování krve či darování orgánů
• daňový bonus
• příspěvek na péči v okruhu společně posuzovaných osob
• část příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který mu náleží ze zdravotních důvodů
• příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku
• zvláštní příspěvek k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa
• příjem, který plyne na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí

Valorizace životního minima a existenčního minima

Životní minimum v ČR a existenční minimum je zvyšováno vždy na základě nařízení vlády. Při zvyšování částek životního minima a existenčního minima je ovšem důležité zachování jejich reálné úrovně. Vláda má pravomoc zvyšovat částky životního minima a existenčního minima od 1. ledna, a to na základě skutečného vývoje spotřebitelských cen, v případě, že nárůst nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období více než 5 %.

Je možné, aby vláda zvýšila částky životního minima a existenčního minima mimo termín pravidelné valorizace, a to v případě mimořádných událostí.

Informace a podání žádosti o životní minimum

Veškeré žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí a žádosti o životní minimum a sociální minimum se podávají na MPSV, prostřednictvím kontaktních pracovišť krajských poboček Úřadu práce ČR dle místa trvalého bydliště občana.

Dále také pracovníci všech kontaktních pracovišť poskytují občanům veškeré potřebné informace ohledně žádosti o životní minimum a sociální minimum. Na internetu lze narazit na různé kalkulačky hmotné nouze.

Životní náklady

Životní náklady domácnosti jsou výdaje, které se vyskytují na pravidelné bázi a zajišťují běžné fungování člověka. Životní náklady, jako je nájem a platby za dodávky elektrické energie, jsou ukázkovými příklady fixních nákladů. Čím vyšší jsou tyto fixní náklady, tím méně flexibilní pak člověk je, pokud jde o ostatní výdaje.

Na druhou stranu, variabilní náklady se mohou měsíc od měsíce lišit. Na rozdíl od fixních nákladů je možné ty variabilní vždy korigovat a šetřit tak peníze. Variabilní náklady vznikají například jako volnočasové výdaje.

Životní náklady obvykle zahrnují:

• nájem
• splácení úvěrů či hypoték
• platby za vodu, elektřinu a plyn
• pojištění
• daně
• jízdenky na MHD
• předplatné
• poplatky za televizi, internet a telefon
• platby výživného
• jiné položky

Jak vysoké by nakonec měly být jednotlivé fixní a variabilní náklady se samozřejmě liší domácnost od domácnosti. Jejich výše se vždy bude odvíjet od toho, kolik peněz má každý měsíc rodina k dispozici.

Základní nezabavitelná částka

Základní nezabavitelná částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy proplacena. Má sloužit k zajištění jeho základních životních potřeb. Počínaje lednem, tj. u mezd zpracovávaných za měsíc leden vyplácených zaměstnancům v únoru, se výše nezabavitelné částky mění.

Nárůst nákladů na energie a bydlení se již propsal do zvýšení životního minima a výše normativních nákladů na bydlení. Proto Ministerstvo spravedlnosti reagovalo návrhem na zvýšení nezabavitelného minima v roce 2023, které se nesmí dlužníkům ze mzdy strhnout.

Od ledna 2023 činí nezabavitelné minimum dlužníka 13 638 Kč. Na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, se uplatní 1/4 z hodnoty nezabavitelné částky na osobu povinného, tj. 3 409,50 Kč. Částka, nad kterou se srazí veškerý zbytek mzdy, je stanovena na 30 685,50 Kč.

Nezabavitelnou částku ovlivňuje výše životního minima, náklady na bydlení a počet osob, kterým je dlužník povinen poskytovat výživné. Zapomínat by se nemělo ani na životní minimum v exekuci.

K poslednímu navýšení nezabavitelné částky došlo 1. 1. 2023, přičemž částka životního minima činí aktuálně 4 860 Kč a normativní náklady na bydlení pro účel výpočtu nezabavitelné částky 15 597 Kč. Základní nezabavitelné minimum při exekuci nebo insolvenci je pak stanoveno na 13 638 Kč pro jednotlivce a za každou vyživovanou osobu dalších 3 409,50 Kč.

Výpočet základní nezabavitelné částky a její výši ovlivňují tři faktory:

• výše životního minima
• výše normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v obci od 50 do 100 tisíc obyvatel
• počet osob, kterým je dlužník povinen poskytovat výživné

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikátá exekuce srážkami ze mzdy, tak musí vždy zůstat alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (tj. základní nezabavitelná částka). Životní minimum je závazné i v exekuci a dokonce existují i speciální chráněné účty pro dlužníky.

FAQ – Často kladené otázky