Na lidech v dluhové pasti parazitují pod maskou pomoci neseriózní společnosti

V roce 2013 požádalo o oddlužení 30 tisíc lidí a situace často zneužívají podezřelé společnosti. Množí se firmy parazitující na lidech, kteří se dostali do dluhové pasti[1]. Navigátor bezpečného úvěru varuje, že ačkoliv se tyto společnosti zaštiťují pomocí a poradenstvím, finanční situace dlužníků se ve finále často zhorší. Společnosti nabízí oddlužení či odvrácení exekuce, a to za poplatek, který vybírají dopředu. Peníze v řádech tisíců inkasují i od osob, u nichž je zjevné, že podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu nesplňují. Objevují se i společnosti, které prodávají vymazání jména dlužníka z úvěrových registrů. To lze přitom zajistit jen obtížně.

V rámci úvěrového trhu se pozornost většinou soustředí pouze na poskytovatele úvěrů, kde se v posledních letech stav zřetelně vykrystalizoval. Podle výsledků Studie Navigátora bezpečného úvěru za rok 2013 jsou seriózní značkové nebankovní společnosti prakticky na stejné úrovni, jako banky, v některých případech jsou pro zájemce o úvěr i výhodnější.

Zároveň se však zvětšil rozdíl mezi zodpovědným sektorem a úvěrovými predátory. Právě půjčka u lichvářských společností je často prvotní příčinou dluhové spirály, do které se dostávají lidé, kteří si přes varování půjčují u neznačkových firem. Mezi takové patří například Essox a jejich Essox půjčka, která si vysloužila opravdu slabé hodnocení a nálepku lichvářů, podobně jako SOS credit. Stranou pozornosti médií však dosud zůstávaly firmy, které na zadlužených lidech parazitují.

„Smutné je, že se problém týká právě těch lidí, kteří se se svou situací snaží něco dělat a problém řešit. Z nedostatku informací se bohužel chytají na inzeráty společností, které nabízí oddlužení či ukončení exekuce, ačkoliv to ve skutečnosti nedokáží zajistit. Za své služby si ale přesto nechají zaplatit a finanční situace dlužníka se tady ještě zhorší,“ varuje profesor Karlovy univerzity Michal Mejstřík, garant projektu Navigátor bezpečného úvěru.

Hledáte prověřené nebankovní společnosti? Přečtěte si recenzi Acema nebo recenzi Express Cash.

Podobné parazitní firmy spoléhají na zoufalství dlužníků, kteří se snadno nechají nalákat na příslib řešení problémů. „Podstatné je, že firmy vybírají peníze už za samotný úřední úkon, tedy přípravu podkladů pro osobní bankrot či ukončení exekuce. Poplatek v řádech tisíců korun není vázaný na dosažení výsledku.

Tito paraziti tak od lidí s problémy berou peníze a vůbec jim nezaručují, že jejich problémy vyřeší,“ upozorňuje Mejstřík. K osobnímu bankrotu, kdy dlužník zaplatí věřitelům aspoň 30 % dluhů během pěti let, se jako k poslední naději upíná mnoho zadlužených. Obzvláště je to problém u půjček pro zadlužené a půjček pro lidi v exekuci. Přitom je potřeba upozornit na to, že 30 % splacení dluhů je minimální hranice, ne pevně daná.

Lidé platí neseriózním firmám, skutečná pomoc je přitom zadarmo

„Půjčila jsem si před pár lety 60 tisíc. Po nějaké době přišly problémy doma a přestala jsem platit. Věřitelé mi pořád volali, posílali upomínky. Bohužel jsem to neřešila a naivně si myslela, že se mi to nějak vyhne, že na mě zapomenou. Ve výsledku to došlo až do exekuce. V tu chvíli jsem se lekla a začala to řešit.

Našla jsem na internetu firmu, která slibovala, že exekuci zastaví, uděláme osobní bankrot a je to. Chtěli 15 tisíc. Půjčila jsem si od kamarádky, abych se z toho dostala. Peníze jsem jim dala, ale soud mi bankrot zamítl. Firma mi peníze nevrátí, protože papíry prý podle dohody vyplnili a za zamítnutí údajně nemůžou,“ zoufá si Marie S. z Děčína.  Společnost, která peníze inkasovala, přitom od prvního kontaktu s klientkou pravděpodobně věděla, že žena na oddlužení nedosáhne.

„První chybu paní udělala už v tom, že problém neřešila a měla pocit, že se to nějak vyvrbí. Pak už se chyby jen kumulovaly v zásadě ze zoufalství, jak se situace vyvíjí. Paní oslovila společnost, kterou si neprověřila a která se chovala jako zprostředkovatel, tedy rádoby oddlužovací společnost, která jen šermovala termínem OSOBNÍ BANKROT. Prakticky ale paní nepomohli, peníze si však samozřejmě naúčtovali. Přitom existují známé instituce, které se skutečně soustředí na poradenství a pomoc zadluženým lidem v nouzi. Jejich služby jsou navíc zadarmo a k dlužníkům jsou k dispozici skuteční odborníci – Poradna při finanční tísni, Občanské poradny apod.,“ vysvětluje Patrik Nacher, provozovatel serveru bankovnipoplatky.com.

Podle Nachera musí zájemce o osobní bankrot splnit celou řadu podmínek a dodat soudu velké množství precizně zpracovaných dokladů. „Jejich vyhotovení se nesmí podcenit či nějak relativizovat s tím, že stačí dva papíry a je hotovo.  Právě s přípravou odpovídajících podkladů pro osobní bankrot ovšem pomohou odborníci z občanských poraden, a to zadarmo,“ připomíná Nacher.

Registry dlužníků: šance na vymazání je nízká, zato poplatky vysoké

Mezi společnosti, které zdánlivě pomáhají, ale přitom mohou přinést prohloubení problémů, patří i firmy, které nabízí vymazání z úvěrových registrů. „Je třeba zopakovat, že úvěrové registry existují i kvůli ochraně samotných spotřebitelů. Brání právě tomu, aby se lidé dostali do úvěrové pasti,“ zdůrazňuje za Navigátora bezpečného úvěru profesor Univerzity Karlovy Michal Mejstřík.

Zápis v registru upozorňuje dlužníka na problémy se splácením a je velmi vážným varováním před sjednáváním dalších úvěrů. Pro solidní společnosti je zápis v registru signálem, že další úvěr není pro samotného dlužníka dobrým řešením. „Bohužel mnoho lidí takové odmítnutí nasměruje do náruče lichvářským společnostem, které se přímo chlubí tím, že do registrů nenahlížejí,“ konstatuje Mejstřík.

Takové půjčky jsou tzv. půjčky bez registru nebo okamžité půjčky pro zadlužené. Tyto půjčky se však mohou skrývat i pod jinými názvy, jako např. půjčka v hotovosti, půjčka na ruku, půjčka na směnku, rychlá mikropůjčka apod. Proto je předem nutné danou půjčku rádně prověřit.

Lidé popřípadě sedají na lep společnostem, které za úplatu nabízí vymazání v registru. Šance, že bude záznam vymazán, je velmi nízká – většina žadatelů o úvěr při jeho sjednávání podepsala souhlas se zveřejněním jména v registrech.

Ačkoliv tedy uspěje pouze minimum žadatelů, zprostředkovatelské firmy si nechávají dopředu zaplatit nemalé nevratné částky, které žadatele uvrhnou jen hlouběji do dluhové spirály. Vždy se v takové situaci vyplatí vyzkoušet konsolidaci svého dluhu nebo refinancování úvěru.

Pokud se dostanete do problémů se splácením či dokonce do exekuce

1. Kontaktujte svého věřitele. Řešení situace je totiž i v jeho zájmu. V mnoha případech si s vámi domluví např. splátkový kalendář, díky kterému budete splácet déle, ale nedostanete se do větších problémů
2. V případě exekuce či zdánlivě bezvýchodné situace kontaktujte prověřené a veřejné poradenské společnosti jako je např. Poradna při finanční tísni. Poradí vám zde zadarmo a pomohou vám zařídit vše tak, abyste se z problémů dostali s co nejmenšími ztrátami. Pracují zde odborníci, kteří jsou dobře informováni o situaci i právním prostředí. Na rozdíl od parazitních společností nejsou motivováni ziskem. 
3. Pokud už jste v problémech, více než kdy jindy platí, abyste dvakrát měřili, než začnete řezat.

Vyplatí se i zkoušet první půjčky zdarma – takovou nabízí např. CreditOn. Mnoho společností nabízí menší bezúročné půjčky, většinou jsou to pouze malé půjčky a na kratší dobu.

Co rozhodně nedělejte

1. Neberte si další půjčky, abyste splatili ty předchozí.
2. Nepodléhejte panice a neobracejte se na neprověřené společnosti jako na jedinou pomoc. Právě v problémech musíte zachovat chladnou hlavu. Špatné rozhodnutí vás do problémů dostalo, teď si tedy vezměte čas na rozmyšlenou.
3. Nevěřte automaticky, že vás cizí společnost oddluží či zbaví exekuce. Ptejte se na jejich motivaci a nechte si doložit úspěšnost jejich žadatelů u soudu. Ptejte se na zkušenosti a zkuste na internetu zjistit, zda o firmě uživatelé na internetu nereferují jako o podvodné společnosti.

[1] V roce 2013 požádalo o oddlužení celkem 30 029 osob. Z toho bylo oddlužení povoleno v 22 043 případech. Proti roku 2012 vzrostl počet žádostí o oddlužení o 28,4 %. Nárůst povolených oddlužení je proti roku 2012 vyšší o 26,6 %.