Celkový objem dluhu obyvatel České republiky meziročně vzrostl o 148,7 miliard korun a dosahuje tak 2,38 bilionů korun. Dobrou zprávou je, že objem nespláceného dluhu ve 2. čtvrtletí 2019 klesl o 5,5 miliardy korun na celkových 31,4 miliard korun. Uvádí to nedávno zveřejněná zpráva Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
V posledních letech se celkový dluh obyvatel ČR neustále zvyšuje. V prvním čtvrtletí 2017 dosahoval 2,01 bilionů korun, v prvním čtvrtletí 2018 se navýšil na 2,18 bilionů korun a v prvním čtvrtletí roku 2019 se jednalo o 2,34 bilionů korun.
Rozdílná data pak udávají trend v oblasti krátkodobých úvěrů na spotřebu a dlouhodobých úvěrů na bydlení. Bankovní a Nebankovní registr klientských informací k jednotlivým oblastem a k 2. čtvrtletí 2019 prezentoval ve své zprávě následující údaje.
Splácení úvěrů na bydlení a úvěrů
Do úvěrů na bydlení spadají jak hypotéky, tak stavební spoření. Celkový dluh z úvěrů na bydlení se meziročně zvýšil o 122,7 miliardy na 1,9 bilionu korun.
V této oblasti se jasně prokazuje fakt, že vysoké půjčky lidé splácí podstatně lépe, než drobné půjčky. U hypoték a stavebního spoření se neustále a dlouhodobě snižuje počet lidí, kteří nesplácí, a to dokonce tempem 14 – 18 % ročně. V druhém čtvrtletí 2019 se meziročně jednalo o pokles o 4 000 lidí, což odpovídá právě 18 %.
Za poslední tři roky se počet nesplácejících lidí snížil o neuvěřitelných 42 %. Ze všech dluhů z hypoték a stavebního spoření v současnosti nesplácí jen 1,7 % klientů, což je opravdu velmi nízké číslo. Z regionálního hlediska je na tom nejlépe Praha (0,9 % klientů) a Středočeský kraj (1,4 % klientů). Naopak na druhém konci pomyslného žebříčku se nachází Karlovarský kraj, kde své dluhy na bydlení nesplácí 2,8 % klientů.
Za nejrizikovější skupinu odborníci považují mladší 24 let a poté starší 55 let. Průměrná částka na jednu otevřenou smlouvu dosahuje 1,37 milionu.
Splácení krátkodobých úvěrů na spotřebu
Počet klientů, kteří mají uzavřený krátkodobý úvěr určený především na spotřebu, meziročně vzrostl o 28 tisíc na 2,43 milionů. Drobně se ale snížil celkový počet smluv (o 0,1 %), což znamená, že v současnosti mají lidé uzavřeno celkem 4,37 milionů krátkodobých úvěrových smluv s celkovým dluhem 482,8 miliardy. Průměrná částka na jednu smlouvu v tomto případě dosahuje 111 tisíc korun.
Stejně jako v úvěrech na bydlení, i zde dochází ke snižování počtu neplatičů. Nejedná se ovšem o dlouhodobý trend, razantnější snižování se vykazuje zatím jen tři čtvrtletí po sobě. Ve 2. čtvrtletí 2019 se počet těchto lidí snížil o 61 tisíc na 215 tisíc klientů.
Ohrožený dluh a dlouhodobý trend
Kromě výše uvedeného se snižuje ještě tzv. ohrožený dluh. Jedná se o dluh, u kterého nedošlo ke splacení tří po sobě jdoucích řádných splátek nebo byl dluh prohlášen za splatný ihned. Ve 2. čtvrtletí 2019 došlo k poklesu ohroženého dluhu o 15 % na 31,4 miliardy korun.
Podle vyjádření výkonného ředitele Nebankovního registru je současná situace odrazem především 2 důležitých faktorů:
- rekordně nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy umožňují lidem si půjčovat čím dál tím vyšší částky
- banky a jiné finanční instituce začaly zodpovědně přistupovat k poskytování půjček
I když celkové zadlužení obyvatelstva České republiky stouplo na současných 2,38 bilionů korun, obecně lze tvrdit, že situace se splácením se neustále lepší.
Přesto odborníci doporučují to s půjčkami nepřehánět. Upozorňují na to, že především krátkodobé úvěry by měly být využívány jen na nezbytné záležitosti – nikoliv na nákup dárků či dovolené. Radí tedy dát si pozor na dluhy z nákupu dárků a dalších v podstatě nedůležitých věcí.
Věnujeme se finančním tématům a tvorbě užitečného obsahu na internetu od roku 2008. Rádi pomůžeme zpřehlednit složité téma financí. Autor vystudoval ekonomii a management.