Celkový dluh obyvatel ČR roste, problémy se splácením se snižují

V březnu tohoto roku vydal Bankovní a Nebankovní registr klientských informací tiskovou zprávu, která zahrnovala data týkající se půjček v České republice za uplynulý rok 2018. Podle prezentovaných údajů je situace především u domácností dobrá. Češi si berou stále více úvěrů, celkový dluh obyvatel meziročně vzrostl o 177 miliardy korun. Objem nesplácených dluhů se přitom snižuje.

Na konci roku 2018 činil celkový dluh obyvatel České republiky 2,32 bilionů korun. Meziročně se jedná o nárůst 8,3 %. Většina tohoto dluhu je tvořena úvěry spojenými s bydlením, tedy s hypotékami a úvěry ze stavebního spoření. Dlouhodobě dochází také k růstu průměrné výše hypotečního úvěru, která na počátku letošního roku činila bez necelých šesti tisíc 3 miliony korun.

Průměrná výše hypotéky a úvěru ze stavebního spoření na jednoho klienta podle Nebankovního a Bankovního registru klientských informací dosahovala v celorepublikovém měřítku 1,6 milionu korun, v Praze dokonce 2,9 milionů korun.

Co se týká oblasti nákupů na úvěr nebo splátky – s podobným typem půjčky má zkušenost 60 % obyvatel České republiky a 66 % z nich se neobává problémů se splácením. Z toho jasně vyplývá, že Češi se nebojí úvěrů a v jejich splácení si věří.

TIP! V tomto článku si lze přečíst užitečné rady, jak se problémům s půjčkou vyhnout.

Díky dluhovým pastím se pak může člověk velmi rychle ocitnout v hmotné nouzi, případně žádat i o životní minimum.

Domácnostem se daří splácet své závazky

Příjemnou zprávou je fakt, že dochází ke snižování objemu nespláceného dluhu. Meziročně klesl o 4,5 miliardy na 34,6 miliardy korun. Na podzim 2020 klesl počet nesplacených úvěrů na rekordní minimum. Klesající tendenci má i objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového dluhu, kde nedošlo ke splacení třech po sobě jdoucích splátek nebo byl dluh prohlášen za splatný ihned.

• objem dlouhodobého dluhu ohroženého nesplácením klesl meziročně o 1,7 miliardy korun,
• objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením klesl meziročně o 2,8 miliardy korun.

I když tato čísla mají optimistický charakter, odborníci upozorňují, že není možné usnout na vavřínech. I když se lidem daří splácet své závazky, stále by měli myslet na pověstná zadní vrátka pro ty případy, kdyby došlo k neočekávané situaci. Dostatečnou rezervou je podle odborníků alespoň šestinásobek měsíčních výdajů domácnosti. Nedoporučuje se proto veškeré zbývající peníze utratit, ale naopak cíleně vytvářet finanční rezervu.

Nutno dodat, že peníze stranou se mohou hodit nejen v případech týkající se osobního života. Člověk může přijít o zaměstnání, může dojít k rozbití spotřebiče, který denně potřebuje, a vznikne tak potřeba koupit si nový. Ale odborníci také varují, že i když se ekonomice v současnosti daří, očekává se její pokles. Domácnosti by se proto měly připravovat na možné zhoršení jejich finanční situace. 

Průměrná splátka úvěru nedosahuje ani čtvrtiny průměrné mzdy

Další dobrá zpráva spočívá v neustálém snižování poměru mezi průměrnou splátkou na jednoho klienta a průměrnou měsíční hrubou mzdou. Poměr mezi těmito dvěma ukazateli se snižuje již od roku 2015. Přikládat to lze dvěma faktorům:

• rychlejšímu růstu mezd,
• nízkým úrokovým sazbám, díky nimž lidé platí za své úvěry nižší měsíční splátky.

Průměrná hrubá měsíční mzda dosahuje aktuálně výše 33 840 Kč. Naopak průměrná splátka úvěru na jednoho klienta činí 7 565 Kč, což je 23,7 % průměrné měsíční hrubé mzdy.

Celkově mají bankovní i nebankovní poskytovatelé úvěrů zhruba 3 000 000 klientů. Více než 50 % z nich u těchto institucí mají jeden úvěr, ale téměř 26 % klientů má aktivní 3 a více úvěrů. Z těchto 26 % pak 6,5 % klientů čerpá 5 a více bankovních nebo nebankovních půjček. Potvrzuje se tím fakt, že lidé se půjček nebojí, naopak je považují za samozřejmou součást života.

Nedá se přitom říct, že půjčku dostane automaticky kdokoliv, kdo o ni požádá. Podle Bankovního i Nebankovního registru klientských informací bylo v loňském roce kladně vyřízeno „jen“ 60 % žádostí o úvěr. Poměrně velké části žadatelů tak půjčka poskytnuta nebyla. Důvodem byla nejčastěji špatná platební morálka v minulosti a také nedostatečná bonita žadatele s ohledem na jeho již existující závazky.

Lidé, kteří neuspěli se svou žádostí o půjčku u běžných finančních společností, mohou učinit poptávku půjčky na některém z inzertních portálů.

Odlišná situace na podnikatelském poli

Trochu jiná situace nastává v podnikatelském prostředí. V rámci obchodních společností došlo v minulém roce – stejně jako u domácností – také k nárůstu celkového objemu dluhu. Meziročně se u nebankovních institucí jednalo o zvýšení o 12,1 miliardy korun na 157,5 miliardy korun.

Zároveň se ovšem zvýšil počet nesplácejících firem o 213 a objem ohroženého dluhu se zvýšil o 115 milionů na 1,2 miliardy korun. Průměrná výše dluhu na jednu společnost dosahuje 2,18 milionů korun.

Mezi podnikateli je největší zájem o investiční podnikatelské úvěry, následuje koupě na splátky a poté operativní a finanční leasing. Nejhorší platební morálku mají společnosti v Praze a Jihomoravském kraji, naopak nejméně problémů se splácením evidují registry na Vysočině.

TIP: Na opačném spektru podnikání jsou obchodníci s investičními zájmy, kteří mohou své finance uložit do akcií a dluhopisů. Zájemcům o státní dluhopisy vyhoví Česká spořitelna nebo ČSOB.